Zažente stesk po stezkách (1. díl)

Posted by on in Blog | No Comments

Pokud jste v hodinách zeměpisu měli problémy se slepou mapou, Portugalsko muselo patřit mezi vaše favority. Stačilo ukázat „dolů doleva“ na mapě Evropy a výsledná čtyřka byla skoro na světě. A právě tam dolů doleva vedla naše cesta, o které jsem se rozhodl sepsat několik slov spojených do vět.

Představte si úchvatné, nedotčené a liduprázdné stezky stoupající od vodní hladiny na vysoké útesy. Připomíná vám to ráj na zemi? Nám také, protože přesně tohle prostředí zbožňujeme. A hlavně proto jsme si jako další destinaci zvolili Portugalsko. Věděli jsme, že je to země s parádní přírodou, ale realita byla ještě mnohem lepší. Portugalsko je totiž jako vánoční dárek, o kterém jste tušili, že ho dostanete, ale nakonec jste z něj stejně překvapeni. S Portugalskem navíc nemusíte čekat na Vánoce, ale můžete si ho užít po celý rok. Stezky na jihozápadním pobřeží jsou schůdné 365 dní v roce, nejpříjemnější jsou však v průběhu jarních a podzimních měsíců, kdy teploty stoupají k ideálním 25 °C. Portugalsko má přírodu nádhernou i neobjevenou zároveň, a je jedno, zda se do něj vydáte s kufrem, nebo expedičním batohem. Protože preferujeme dobrodružství a přidělávat trekové hole ke kufru vypadá tak trochu divně, tak jsme naplnili naše sedmdesátilitrové expediční obry.

V posledních letech došlo k propojení jednotlivých turistických tras podél jihozápadního pobřeží do uceleného celku, který dostal název Rota Vicentina. Rota je sice i vojenský útvar, ale v portugalštině to znamená cesta, a cesta je to zcela mírumilovná. A právě na Rotu Vicentinu jsme se vydali v prvních dnech naší květnové cesty po Portugalsku.

Rota Vicentina je 350 kilometrů dlouhá značená stezka vedoucí podél pobřeží Atlantského oceánu. Její cesta vede tím nejlepším, co Portugalsko nabízí. Nejen malebnou krajinou lemovanou starobylými hrady a vesničkami, ale hlavně přes útesy, které svojí dramatičností připomínají díla vašeho oblíbeného autora detektivek.

Celá trasa je rozdělena na dvě víceméně souběžné či překrývající se stezky s názvy Fishermen’s Trail a Historical Way. Obě stezky vedou přes regiony Alentejo a Algarve, které jsou jako stvořené k výletům. Ať už se rozhodnete pro jednu či druhou variantu, určitě zvolte outdoorové obutí. Historická stezka je více ve vnitrozemí a provede vás několika stoletími. Kopíruje stopy dávných poutníků, cestovatelů i místních a objevíte díky ní nejen místní bohatou přírodu a historii, ale i portugalský venkov plný kostelů i hradů a hlavně zářivě bílých domečků. My jsme se však chtěli spíše vyhnout civilizaci a naplno využít naše trekové hole, proto jsme zvolili Fishermen’s Trail. Celá trasa je náročnější, vede na dohled oceánu nebo přímo po vysokých útesech a my jsme byli naprosto okouzleni její krásou. Většina trailu prochází skrz unikátní přírodní rezervaci Parque Natural do Sudoeste Alentejano e Costa Vicentina. Díky tomu patří pobřeží na trase mezi nejvíce zachované v Evropě a ve spojení se skutečností, že je stezka zatím relativně málo navštěvována, jsme si připadali, jako bychom byli jediní na celém světě. Stezky jsou rozděleny do přibližně 20kilometrových úseků, které vždy začínají a končí v místech, kde lze najít ubytování po denním výletu.

My jsme na celé jihozápadní pobřeží měli jen tři dny, proto jsme zvolili denní treky v různých částech „rybářské“ části Roty Vicentiny. Začali jsme na jejím severním cípu u města Porto Covo. Hned za ním začíná naprosto panenské pobřeží, které vás může doprovodit až na 180 kilometrů vzdálený mys Cabo de São Vicente. Přestože celá trasa jistě nabízí spoustu dalších překrásných míst, v severní části stezky mezi naše favority patří úseky kolem ostrůvku Ilha do Pessegueiro nebo z Almograve do kouzelné vesničky na útesech Zambujeira do Mar.